O číslech, jejich moci a síle.

11. 02. 2009 | † 11. 08. 2009 | kód autora: heJ

 

Severinus Boetius praví: Zdá se, že vše od počátku stvoření je utvořeno čísly, ježto byla vzorem v duchu

Stvořitelově.

Ona jsou základem rozmanitých prvků; střídání počasí, pohyb hvězd, otáčení oblohy a vůbec stav

všeho spočívá na spojení čísel. Jsou tedy čísla schopna velikých a vznešených sil. Není tedy divu, ježto v přírodních

hmotách jest skryto tolik a tak velikých sil, to jest sil neobyčejných výsledků, že v číslech samých jsou

síly daleko větší, skrytější, podivuhodnější a mocnější, neboť čísla sama jsou skutečnější, dokonalejší; v nebeské

oblasti spočívají, s jednotlivými podstatami splývají a konečně mají největší a nejjednodušší vztah k ideám obsaženým

v božském rozumu, z něhož čerpají svoje vlastní a nejúčinnější síly; proto také nejvíce zmohou

k dosažení démonických i božských darů, právě tak jako mohou v oblasti přírodních hmot vyvolávati nějaký

živelný úkaz, přenosem jejich základních vlastností. Rovněž vše, co jest i bude, spočívá na určitých číslech a síly

z nich čerpá. Vždyť čas se skládá z čísla, i všechen pohyb i činnost a vůbec vše, co na času i pohybu závisí, také

harmonie a hlasy mají svou sílu a skládají se z čísel a jejich poměrů. Tak poměry z čísel vzešlé vytvářejí pomocí

čar charaktery a obrazce, jež jsou vhodné k magickým pracem, ježto stojí uprostřed mezi oběma extrémy, k nimž

lze je přiblížiti, jako při užívání písmen. Konečně všechny druhy přirozených i nadpřirozených věcí jsou vázány

na určitá čísla. Toho jsa si vědom Pythagoras, pravil, že číslo to jest, jímž všechno trvá a propůjčuje jednotlivým

látkám jejich vlastní síly. Proklos praví: "Číslo vždy bytuje, jiné však jest v hlasu, jiné v jeho poměrech, jiné

v duši a rozumu a jiné v božství." Themistius však, Boetius a Averrhoes Babylonský význam čísla vyzdvihují

natolik, že myslí, že nikdo bez čísla nemůže správně filosofovati. Mají tu ovšem na mysli číslo rozumové a formální,

nikoliv číslo hmotné, sensibilní nebo slovní, ani čísla kupecká, kterých si Pythagorovci a akademikové i

náš Augustin nevšímají; avšak upírají pozornost na poměr vyplývající z toho čísla, jež nazývají přirozeným,

formálním a rozumovým, z něhož emanují velká tajemství, jak ve věcech přirozených, tak i ve věcech božských

a nebeských. Jím vede nejbližší cesta k umění věšteckému; sám opat Joachim ve svých proroctvích nepostupoval

jinak než čísly.


Zobrazit další články tohoto autora

Další články z rubriky literatura

Související články

Copyright © 2008-2017 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.